Budoucnost osobní mobility v EU je jako špatný sen
Například Škoda Enyaq je jedním z těch elektromobilů, které lze označit za vhodné pro rodiny: dostatek prostoru, vysoká úroveň cestovního komfortu a v závislosti na verzi dojezd 340 až 500 kilometrů. Když však přijde na řadu dlouhá prázdninová cesta, mnozí řidiči elektromobilů znejistí. Navigační systém například odhaduje pro cestu do Itálie 5 až 8 zastávek na nabíjení při době jízdy 11 hodin. Pokud se nedaří, musíte ke každé zastávce přidat půl hodiny čekání na volné nabíjecí místo nebo hledání (pravděpodobně také obsazených) alternativních nabíjecích míst. Pokud byste jeli v běžném benzinovém autě, zvládnete totéž za podstatně kratší dobu s jedním dotankováním v podstatě bez čekání na pumpě.
A to jsme v situaci, kdy například v Německu jezdí čistě na elektřinu pouhá dvě procenta aut. Co se asi stane, pokud se skutečně v roce 2035 začnou prodávat pouze vozy čistě elektrické?
Odborník na automobilový průmysl profesor Michael Bargende, dříve působící v Institutu automobilového inženýrství ve Stuttgartu, upozorňuje na zoufale podhodnocenou infrastrukturu dobíjecích míst v rámci EU. Bargende porovnal výkon klasického benzinového čerpadla s výkonem nabíjecí stanice a došel k závěru, že aby nabíjecí stanice mohla obsloužit elektromobily jako to umí benzinová či naftová pumpa ve stejné kapacitě přinejmenším v době špičky, například na rušné čerpací stanici během prázdnin, muselo by být na místě k dispozici 50 rychlonabíječek. U typické dálniční čerpací stanice s dvanácti čerpadly by to teoreticky vyžadovalo použití 600 nabíjecích sloupků.
Jedno je jisté: Pokud EU nezmění svůj přístup ve smyslu totálního přechodu k elektromobilitě, budou muset provozovatelé čerpacích stanic masivně investovat do nových technologií. Nejde přitom jen o místo pro stojany vlastních nabíječek, ale také o vlastní transformátory a přístup k sítím středního napětí. Jde o úkol, který z dnešního pohledu působí přinejmenším fantasmagoricky.
Dodavatelé energie a provozovatelé sítí, kteří dlouhou dobu na téma proveditelnosti všech plánů v oblasti Green Dealu spíše mlčeli, si pomalu uvědomují, že by se nakonec mohlo stát, že vina za pravděpodobný kolaps osobní, ale i nákladní dopravy padne na ně. Generální ředitel společnosti E.ON Leonard Birnbaum například nedávno prohlásil: „30megawattová plnicí stanice je totéž jako město s 30 000 obyvateli. Jestliže nyní musíme vybudovat 30megawattové přípojky každých 60 kilometrů podél dálnice, je to jako postavit podél všech dálnic v Německu asi 400 malých měst po 30 000 obyvatelích.“ To vše v době energetické krize, kterou si ještě při nedostatku zemního plynu „vylepšujeme“ vypínáním fosilních a jaderných zdrojů.
Je jasné, že pokud se má sen EU o úplné elektrifikaci dopravy stát skutečností, bude to vyžadovat mnohonásobně větší prostor a množství energie, surovin a materiálů, než jaké v současnosti vyžaduje infrastruktura pro spalovací motory. Obávám se, že tento plán je odsouzen k nezdaru, zejména pokud má být skutečně realizován nejpozději do roku 2023.
Zdroj: focus.de
Kateřina Kešnerová
Jací lidé mají kontrolovat Českou televizi?
Na sociálních sítích jsem narazila na seznam kandidátů do Rady České televize. Seznam obsahuje dost zvláštních až bizarních jmen. Dvě z nich mě ale opravdu zarazila, byť každé jiným způsobem.
Kateřina Kešnerová
Síkela za naše miliardy nakoupil klimatickou katastrofu
Je to jen pár týdnů, co ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela halasně oznamoval, že stát nakoupil plynové zásobníky a taky společnost Net4Gas dohromady za víc než 40 miliard. O plynu mluví neustále. Teď mu ale asi zaskočí.
Kateřina Kešnerová
Komu slouží ekoaktivisté?
Ekologičtí aktivisté dnes opět protestovali. Tentokrát jim vadí ČEZ, Komerční Banka, Daniel Křetínský i energeticko-klimatický plán. Komu naopak svými aktivitami pomáhají?
Kateřina Kešnerová
Jak Čína předběhla Západ
Brusel oficiálně zahajuje vyšetřování pekingských dotací na elektromobily na jehož konci se očekávají cla na jejich dovoz ve výši kolem 40 %.
Kateřina Kešnerová
Proč Brusel tlačí soláry a větrníky hlava nehlava?
Evropský parlament schválil nový cíl pro obnovitelné zdroje energie. Do roku 2030 by měl být jejich podíl na celkové spotřebě v EU ve výši 42,5 procenta oproti dosavadním zhruba 22 procentům. Podle odborníků je to neproveditelné.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Ukrajina evakuovala čtyři tisíce lidí z Charkovské oblasti, hlásí dva mrtvé
Sledujeme online Z pohraničních částí ukrajinské Charkovské oblasti, která čelí ruské ofenzivě, úřady evakuovaly...
Po narůstajícím počtu úmrtí na kolejích dochází k mírnému poklesu, míní inspekce
V posledních dnech se stále častěji objevují zprávy o srážce na kolejích. Došlo například k...
V Belgorodu se zhroutil obytný dům, podle úřadů po ukrajinském útoku
Sledujeme online V ruském Belgorodu se částečně zhroutila vícepodlažní obytná panelová budova. Úřady nejprve...
Hráči Pokémon Go ničí mapy. V honbě za vzácným druhem si vymýšlejí pláže
V populární hře Pokémon Go je možné lovit i plážového Pokémona jménem Wiglett. Jak název Pokémona...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 38
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1293x