Proč Brusel tlačí soláry a větrníky hlava nehlava?
Experti upozorňují hned na několik zásadních problémů. Muselo by se až ztrojnásobit současné tempo instalace nových a nových elektráren. To ale naráží jednak na kapacity dodávek komponentů i personální limity instalačních firem, zároveň ale rovněž na odpor obyvatel, kteří odmítají zejména obří větrníky v okolí svého bydliště. Dalším problémem jsou finance, protože rozvoj obnovitelných zdrojů je závislý na štědrých dotacích. Už dnes na jejich podporu putují stovky miliard eur a jen těžko si lze ve stávající situaci představit, že se dotační kapsa ještě zněkolikanásobí.
A to zejména, když odborníci varují, že hlavně u nás a obecně ve střední Evropě obnovitelné zdroje v žádném případě nejsou schopny zajistit spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny po celý rok. Jsou totiž závislé na počasí a zejména v zimě jejich výroba prudce klesá. Právě v zimě je ale u nás spotřeba elektřiny zároveň výrazně nejvyšší.
Bylo by tak nutné postavit dostatečnou kapacitu záložních zdrojů, především plynových. To ale znamená další stovky miliard eur nákladů. Navíc jsme v situaci, kdy je plynu málo a jeho ceny dokáže rozkolísat o desítky procent i taková zdánlivě marginální záležitost, jako je stávka ve dvou zařízení na LNG v daleké Austrálii.
Proč tedy Brusel tak tlačí?
Oficiální zdůvodnění je samozřejmě plné slov o nutnosti dekarbonizace, snižování emisí a boje se změnou klimatu. Český europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, který návrh podpořil, rovněž tvrdí, že posílení obnovitelných zdrojů povede ke snížení spotřeby fosilních paliv a k poklesu jejich dovozu, například z Ruska.
Jenže tyto argumenty výrazně blednou v konfrontaci s realitou. Stačí se podívat na srovnání emisí například mezi Francií a Německem. Francie má svou energetiku postavenou na jádru, zatímco Němci si své jaderné elektrárny odstavili a už roky ve velkém budují právě obnovitelné zdroje. Jenže kvůli zmíněné nutnosti jejich zálohování uhlí a plynem vypouštějí oproti Francouzům emisí dramaticky více.
Velmi pofidérní je i Pexův argument o dovozu fosilních paliv. Příkladem budiž Rakousko, které je rovněž protijaderné a roky se hlásí k zelené energetice a podpoře obnovitelných zdrojů. Jenže právě Rakousko stále dováží z Ruska spoustu zemního plynu a platí za něj Putinovu režimu miliardy eur. A velmi se čílilo, když je zástupce Evropské komise ve Vídni Martin Selmayr označil za krvavé peníze.
V neposlední řadě nesmíme zapomínat, že tlak na zvyšování podílu OZE zvyšuje také evropskou závislost na Číně, která zejména solární byznys téměř ovládá od těžby vzácných kovů až po výrobu solárních panelů. U větrné energie není situace o mnoho lepší.
Takže se ptejme znovu. Proč tedy Brusel tak tlačí?
Nevěřím, že existuje jiný důvod, než peníze. Dotační miliardy pod klimatickým fíkovým listem jsou velmi lákavou kořistí, která některým skupinám určitě stojí za to, aby tlačily politiky a zástupce Evropské komise k „těm správným rozhodnutím“. V pozadí jsou určitě i banky a pojišťovny, pro které jde o fantastický byznys. Kde nestačí dotace, tam totiž pomůže úvěr. A pojistit ty tisíce nových elektráren někdo také musí.
Kateřina Kešnerová
Jací lidé mají kontrolovat Českou televizi?
Na sociálních sítích jsem narazila na seznam kandidátů do Rady České televize. Seznam obsahuje dost zvláštních až bizarních jmen. Dvě z nich mě ale opravdu zarazila, byť každé jiným způsobem.
Kateřina Kešnerová
Síkela za naše miliardy nakoupil klimatickou katastrofu
Je to jen pár týdnů, co ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela halasně oznamoval, že stát nakoupil plynové zásobníky a taky společnost Net4Gas dohromady za víc než 40 miliard. O plynu mluví neustále. Teď mu ale asi zaskočí.
Kateřina Kešnerová
Komu slouží ekoaktivisté?
Ekologičtí aktivisté dnes opět protestovali. Tentokrát jim vadí ČEZ, Komerční Banka, Daniel Křetínský i energeticko-klimatický plán. Komu naopak svými aktivitami pomáhají?
Kateřina Kešnerová
Jak Čína předběhla Západ
Brusel oficiálně zahajuje vyšetřování pekingských dotací na elektromobily na jehož konci se očekávají cla na jejich dovoz ve výši kolem 40 %.
Kateřina Kešnerová
Laureát Nobelovy ceny: žádná klimatická krize neexistuje
Jeden z předních světových odborníků na kvantovou mechaniku a laureát Nobelovy ceny za fyziku z roku 2022 John F. Clauser označil vědecké dogma o klimatické zkáze za pseudovědu.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Slunečný začátek týdne ve středu vystřídají přeháňky. O víkendu bude bouřit
Počasí v Česku bude zpočátku týdne slunečné a s maximálními teplotami až do 25 °C. Změna ovšem...
Šojgu končí v křesle ministra obrany. Putin chce místo něj Bělousova
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl jmenovat dosavadního prvního místopředsedu vlády Andreje...
Americký voják zadržený ve Vladivostoku se odvolal proti vazbě
Americký voják, kterého na začátku tohoto měsíce zadržely úřady ve Vladivostoku na ruském Dálném...
V Litvě volí prezidenta, do druhého kola postupují Nauséda a Šimonytéová
V druhém kole litevských prezidentských voleb se utká dosavadní hlava státu Gitanas Nauséda s...
Byt 3+1 v Hradci Králové, prodej
Severní, Hradec Králové - Slezské Předměstí
3 730 000 Kč
- Počet článků 38
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1293x