Proč Brusel tlačí soláry a větrníky hlava nehlava?
Experti upozorňují hned na několik zásadních problémů. Muselo by se až ztrojnásobit současné tempo instalace nových a nových elektráren. To ale naráží jednak na kapacity dodávek komponentů i personální limity instalačních firem, zároveň ale rovněž na odpor obyvatel, kteří odmítají zejména obří větrníky v okolí svého bydliště. Dalším problémem jsou finance, protože rozvoj obnovitelných zdrojů je závislý na štědrých dotacích. Už dnes na jejich podporu putují stovky miliard eur a jen těžko si lze ve stávající situaci představit, že se dotační kapsa ještě zněkolikanásobí.
A to zejména, když odborníci varují, že hlavně u nás a obecně ve střední Evropě obnovitelné zdroje v žádném případě nejsou schopny zajistit spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny po celý rok. Jsou totiž závislé na počasí a zejména v zimě jejich výroba prudce klesá. Právě v zimě je ale u nás spotřeba elektřiny zároveň výrazně nejvyšší.
Bylo by tak nutné postavit dostatečnou kapacitu záložních zdrojů, především plynových. To ale znamená další stovky miliard eur nákladů. Navíc jsme v situaci, kdy je plynu málo a jeho ceny dokáže rozkolísat o desítky procent i taková zdánlivě marginální záležitost, jako je stávka ve dvou zařízení na LNG v daleké Austrálii.
Proč tedy Brusel tak tlačí?
Oficiální zdůvodnění je samozřejmě plné slov o nutnosti dekarbonizace, snižování emisí a boje se změnou klimatu. Český europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, který návrh podpořil, rovněž tvrdí, že posílení obnovitelných zdrojů povede ke snížení spotřeby fosilních paliv a k poklesu jejich dovozu, například z Ruska.
Jenže tyto argumenty výrazně blednou v konfrontaci s realitou. Stačí se podívat na srovnání emisí například mezi Francií a Německem. Francie má svou energetiku postavenou na jádru, zatímco Němci si své jaderné elektrárny odstavili a už roky ve velkém budují právě obnovitelné zdroje. Jenže kvůli zmíněné nutnosti jejich zálohování uhlí a plynem vypouštějí oproti Francouzům emisí dramaticky více.
Velmi pofidérní je i Pexův argument o dovozu fosilních paliv. Příkladem budiž Rakousko, které je rovněž protijaderné a roky se hlásí k zelené energetice a podpoře obnovitelných zdrojů. Jenže právě Rakousko stále dováží z Ruska spoustu zemního plynu a platí za něj Putinovu režimu miliardy eur. A velmi se čílilo, když je zástupce Evropské komise ve Vídni Martin Selmayr označil za krvavé peníze.
V neposlední řadě nesmíme zapomínat, že tlak na zvyšování podílu OZE zvyšuje také evropskou závislost na Číně, která zejména solární byznys téměř ovládá od těžby vzácných kovů až po výrobu solárních panelů. U větrné energie není situace o mnoho lepší.
Takže se ptejme znovu. Proč tedy Brusel tak tlačí?
Nevěřím, že existuje jiný důvod, než peníze. Dotační miliardy pod klimatickým fíkovým listem jsou velmi lákavou kořistí, která některým skupinám určitě stojí za to, aby tlačily politiky a zástupce Evropské komise k „těm správným rozhodnutím“. V pozadí jsou určitě i banky a pojišťovny, pro které jde o fantastický byznys. Kde nestačí dotace, tam totiž pomůže úvěr. A pojistit ty tisíce nových elektráren někdo také musí.
Kateřina Kešnerová
Jací lidé mají kontrolovat Českou televizi?
Na sociálních sítích jsem narazila na seznam kandidátů do Rady České televize. Seznam obsahuje dost zvláštních až bizarních jmen. Dvě z nich mě ale opravdu zarazila, byť každé jiným způsobem.
Kateřina Kešnerová
Síkela za naše miliardy nakoupil klimatickou katastrofu
Je to jen pár týdnů, co ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela halasně oznamoval, že stát nakoupil plynové zásobníky a taky společnost Net4Gas dohromady za víc než 40 miliard. O plynu mluví neustále. Teď mu ale asi zaskočí.
Kateřina Kešnerová
Komu slouží ekoaktivisté?
Ekologičtí aktivisté dnes opět protestovali. Tentokrát jim vadí ČEZ, Komerční Banka, Daniel Křetínský i energeticko-klimatický plán. Komu naopak svými aktivitami pomáhají?
Kateřina Kešnerová
Jak Čína předběhla Západ
Brusel oficiálně zahajuje vyšetřování pekingských dotací na elektromobily na jehož konci se očekávají cla na jejich dovoz ve výši kolem 40 %.
Kateřina Kešnerová
Laureát Nobelovy ceny: žádná klimatická krize neexistuje
Jeden z předních světových odborníků na kvantovou mechaniku a laureát Nobelovy ceny za fyziku z roku 2022 John F. Clauser označil vědecké dogma o klimatické zkáze za pseudovědu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Při požáru v bytovém domě v Praze zemřel člověk, na místo vyrazil i speciál Fénix
Při ranním požáru v bytovém domě v Praze zemřel člověk. Sedm dalších lidí muselo být evakuováno,...
Irák schválil nový zákon proti homosexualitě, hrozí za ni až 15 let vězení
Irácký parlament v sobotu schválil nový zákon zaměřený proti vztahům lidí stejného pohlaví. Nově...
Počasí v Česku opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, sníží teploty
Počasí v Česku v neděli opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, se kterou nepočítaly...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Prodej bytu 2+kk 45 m2
Karlova, Brno - Maloměřice
4 290 000 Kč
- Počet článků 38
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1293x